Náboženství
O něco blíž k nebi
Místa a náměstí ve stříbrném regionu Karwendel, která vybízejí k zastavení a zamyšlení, jsou nesčetná a možná i nespočetná. Kostelní věže ukazují cestu. Jsou viditelné už z dálky a slibují onu zvláštní nádheru, kterou se odjakživa vyznačují bohoslužebná místa tohoto regionu. Každý kostel má svůj vlastní šmrnc, svou atmosféru, své kouzlo a každý zní jinak - když se těžké zvony rozezní a k uším podivuhodným způsobem dolehne starobylé umění odlévání zvonů. Příběhy jednotlivých farních kostelů sahají daleko do minulosti, vyznačují se zvláštnostmi samotných míst a zkušenostmi, které tyto stavby nasbíraly spolu s věřícími. Jejich láskyplně řešené interiéry vyprávějí o lidech, umělcích, slzách radosti či smutku a mších, které se zde "rozeznívaly" po staletí. Neméně lákavé jsou i četné kaple, do kterých je vždy radost nahlédnout a kde je vždy možné se v klidu pomodlit. Kromě toho umělecky ztvárněné kapličky u cest - neboli "Marterln" - téměř neodmyslitelně zpomalují túry po cestách stranou od ruchu a vrcholové kříže, které korunují horské vrcholy, ty na Karwendelu na jedné straně a na Tuxských Alpách na straně druhé, výsostně předznamenávají povznesení, které se dostaví po úspěšném vrcholovém útoku - pocit, že jsme zase o kousek blíž nebi. Tato místa není třeba počítat, ale lze je zažít.