Místo, kde se
čas zastavil
Zámek
Freundsberg
MÍSTNÍM NÁMĚSTÍM JE ZVÁN POUZE GSCHLÖSSL.
Nejen muzeum
a kostel, ale i zámek BURGSCHENKE
, ke kterému má burgundská hraběnka ANDREA SCHEIBER
VELMI SPECIÁLNÍ VZTAH
V městečku Schwaz se nad stříbrným městem na kopci tyčí z dálky viditelný hrad. Je to hrad Freundsberg. Pokud lze věřit tyrolskému topografovi Johannu Jakobu Stafflerovi, postavili prý na tomto strategickém místě v předkřesťanských dobách "bojovní Římané" pevnost, jak Staffler napsal v roce 1842. Jméno hradu pochází od pánů z Freundsbergu, poprvé zmiňovaných v listině z roku 1122, kteří se nechávali najímat jako služebníci hrabat z Andechsu a získali tak vysokou pověst. Dnes po rodu Freundsbergů zůstalo pouze jméno. Z původního komplexu, jehož nejstarší pozůstatky pocházejí z 12. století, zbyla pouze hradní pevnost - věž. Při přestavbě hradu kolem roku 1230 byla tato nejstarší, románská část komplexu zastavěna. V roce 1467 získal hrad do vlastnictví Sigmund der Münzreiche, jeden z tyrolských panovníků, který jej nechal přestavět na lovecký zámeček a od té doby se mu říkalo "Sigmundsruh". Kolem roku 1630 byl palác a kaple přestavěny na nový zámecký kostel v renesančním stylu. Bavorský král Ludvík I. nakonec hrad v roce 1812 daroval obci Schwaz. Hrad Freundsberg je dodnes v majetku obce.

Im Gschlössl dahoam
Na hradě se nyní nachází restaurace, zatímco ve věži sídlí Schwazer Heimatmuseum. Tam, kde kdysi sídlila šlechta, která se po halali odebírala na oslavy a odpočinek, nyní zámek spravuje dáma. Andrea Scheiberová je Bleibergerová. Tak se jmenuje čtvrť kolem hradu Freundsberg. "Tam jsem se narodila a vyrostla," říká paní domácí, jejíž teta vedla se svým manželem 35 let restauraci v hradní krčmě. Poté byl hostinec několik let v různých rukou, než se vrátil do rukou rodiny Andrey Scheiberové. Pro ženu, která miluje zábavu, je to proto jako návrat domů. Návrat do známých zdí, které zná a miluje od dětství. "Pracovala tu moje maminka s tetou. Seznámila se zde také s mým otcem. Přímo támhle, tam, kde býval stůl pro štamgasty a bar," říká Andrea a ukazuje do rohu v malé, stísněné místnosti baru. První krok, základní kámen k existenci dnešní paní domácí, byl tedy položen na zámku. Úžasná náhoda, kterou si lze jen stěží lépe představit. Teta, která zámeckou krčmu dlouhá léta vedla, je zároveň kmotrou Andrey Scheiberové. Rodný dům, v němž vyrůstala, se nachází přímo pod hradem, jen co by kamenem dohodil. "Však jsem tady nahoře strávila většinu dětství. Lesní cestou se od domu mých rodičů dostanete na Gschlössl za dvě minuty," říká Andrea Scheiberová, pro kterou se Freundsberg stal opět domovem. Gschlössl, jak místní obyvatelé láskyplně říkají svému hradu, je Andreiným domovem mimo domov, středobodem jejího života: "Gschlössl je můj domov mimo domov. Tady se cítím doma, tady žiji." Pro paní domu je důležité, aby byl zámek obydlený. Je tomu tak i proto, že ve zdech hradu se skrývá mnoho historických pokladů, které lze při návštěvě prozkoumat. "Člověk si prostě všimne, když tam pořád někdo je," říká paní domácí. Jak se cítí hradní paní, která bydlí v tak starých a historických zdech? Na přívětivé tváři Andrey Scheiberové se rozhostí úsměv: "Super. Je to fakt super." Když se tedy naskytla příležitost pronajmout si zámeckou krčmu, nemusela Andrea Scheiberová dlouho přemýšlet: "Ani na vteřinu. Když jsem se dozvěděla, že se Burgschenke uvolňuje, okamžitě jsem dala dohromady rodinu a partnera a sehnala podporu, abychom se ucházeli o nástupnictví." A tak se stalo. Úkol, který by se bez podpory rodiny neobešel, protože kromě stravování jsou v areálu i další úkoly, například péče o zahradu a její údržba. Dáma si výslovně pochvaluje dobrou spolupráci s městem: "Všichni samozřejmě velmi rádi pečují o památku města Schwaz. Tak by to mělo být."
Teď už to mám
znovu, MOJE
Gschlössl.
Andrea Scheiber
Historická atmosféra
V hospodě se může usadit maximálně 30 osob, zatímco v Rytířském sále o patro výš 40 osob. Ještě před několika lety se v této místnosti nacházel kulturní tábor pro město a po vzoru minulosti byla šikovně přebudována na Rytířský sál. I dnes se zde v pravidelných intervalech konají rytířské hostiny. Nad sálem bdí vyřezávané vyobrazení Jörga von Fruntsperg v životní velikosti. Vnitřní nádvoří je skutečným požehnáním, zejména v horkých letních dnech, protože silné hradní zdi nedávají spalujícímu žáru vrcholného léta šanci. Sousední hradní kostel je krásný a často se v něm konají svatby.

Domácí a místní
Co se týče kuchyně, hrad upřednostňuje domácí místní pokrmy, které jsou nadšeně přijímány i zahraničními hosty. "Kyselý šedý sýr, Brettljause, Kasspatzln nebo Tiroler Gröstl jsou pro mnoho našich hostů vrcholem. Jsme v Tyrolsku a máme povinnost prezentovat naši místní kuchyni," říká Andrea Scheiber. V souladu s tím se v Gschlösslu podávají i regionální speciality, na které se již téměř zapomnělo. Čtvrtky se vyznačují tyrolským "Blattln" s kysaným zelím, zatímco v neděli se podává vepřová pečeně z pece. Zámek Freundsberg je atrakcí, kterou svým zahraničním hostům rádi ukazují i zavedené podniky. Jednou za měsíc se na terase koná brunch s hudební zábavou. Jedná se o velmi zvláštní klenot v Gschlösslu. Tam se podél vnější zdi věže můžete nechat unášet pohledem na stříbrné město a jednoduše se kochat okolím. Možnosti,
které Burgschenke v tomto prostředí nabízí, jsou rozmanité. Paní domácí, která se na hrad Freundsberg vrátila teprve v říjnu loňského roku, se s některými z nich musí teprve seznámit. Burgschenke je otevřeno od úterý do soboty mezi 11:30 a 22:00, v neděli a o svátcích do 20:00. Pokud to trvá déle, není to pro Andreu Scheiberovou a její tým žádný problém. "Celý tým se tu nahoře cítí jako doma, i když práce na zámku s mnoha klikatými místnostmi a dlouhými cestami není zrovna jednoduchá," říká vděčně paní domácí. Se svým "malým, jemným, sladkým barem", který nezabírá víc než pár metrů čtverečních plochy, chce zásobovat celý zámek nápoji všeho druhu. Výzva, kterou Andrea Scheiberová ráda přijímá. Jednu velmi zvláštní místnost, kterou lze využít i pro catering, zde téměř přehlédla. Tato místnost se nachází ve věži, a tam, kde je dnes při oslavách slyšet bouřlivý smích, nebylo za starých časů nic k smíchu. Je to tak, je to hladomorna. "Tam ve věži, na samém dně hladomorny, je velký vysoký stůl, ke kterému se pohodlně vejde 14 lidí," vysvětluje hradní paní. Aby se k němu člověk dostal, musí zdolat nespočet schodů, nejprve nahoru, pak dolů, s jídlem a pitím. Opravdová dřina a sportovní výzva pro číšníky.
Zámek Freundsberg, Gschlössl, dominanta Schwazu, je s Andreou Scheiber a jejím týmem v těch nejlepších rukou. "Nikdy jsem nebyla tak šťastná jako teď. Teď ho mám zpátky, můj Gschlössl," říká Andrea Scheiberová šťastně a člověk by si na její štěstí mohl téměř sáhnout. Návštěva je nejlepší způsob, jak zažít vášnivou gastronomii a povznášející pohled na stříbrné město na vlastní kůži. K pamětihodnosti Schwaz se dostanete buď autem, autobusem, nebo pěšky po malé idylické stezce.
Hrad, jak místní rádi říkají BURG, je ANDREAS
Dahoam,
opěrný a výchozí bod vašeho života.