Bavoři

Ale: BAJER zachránil farní kostel...

Pravda! - Ale sousedé Tyroláků, vlastně to byli - jako potomci Bavorů - dokonce kmenoví bratři - se stali Napoleonovými spojenci a byli za to knížecky odměněni. Rakousko, Anglie a Rusko utrpěly v roce 1805 v bitvě u Slavkova těžkou porážku od Napoleonových vojsk. V prešpurském míru připadlo Tyrolsko a Vorarlbersko Bavorsku, které se na nátlak Francie připojilo k Napoleonovi a stalo se královstvím. A tak v letech 1806 až 1814 vlála bavorská vlajka i v Tyrolsku (s výjimkou měsíců v roce 1809, kdy byl nepřítel vyhnán ze země). Okupační vojska následně začala provádět řadu nepopulárních reforem. Byla zrušena tradiční samospráva (zmizel i název "Tyrolsko"), centrální vláda zakázala tradiční zvyky, zavedla všeobecnou brannou povinnost a tyrolští rekruti měli být povoláváni do Napoleonových armád. Stručně řečeno, byla zažehnuta rozbuška pro následné osvobozenecké války. Tím spíše, že Tyrolané se při předchozích vojenských taženích a vpádech do Bavorska nechovali ke svým nepřátelům lehce, a vzájemná nenávist byla proto vysoká.

Vraťme se k osudným květnovým dnům roku 1809, kdy generál Wrede táhl údolím Dolního Innu směrem na Schwaz s armádou o síle 12 000 až 15 000 mužů (včetně nejméně 4 000 jezdců), která se vydala na pochod. Tam se útočníci setkali s tvrdým odporem. Dr. Hans Seewald ("Der Brand von Schwaz") popisuje dramatické hodiny: "Třikrát Bavoři vtrhli hlavní ulicí vesnice Schwaz na pozice Lahnbachu u farního kostela, ale stejně často se museli vrátit. Zdálo se, že každý dům se proměnil v malou citadelu, z oken se střílelo a ze střech padalo krupobití kamení. Až po čtvrtém náporu se Wrede stal pánem trhu. (...) Zatímco Wrede uspořádal se svými důstojníky vítěznou hostinu ve Schnapperově hostinci ve vesnici, jeho vojáci, rozhořčení zuřivým odporem a těžkými ztrátami, začali rabovat v rozsahu, jaký se dosud málokdy viděl. Bavoři prošli každou uličku, vnikli do každého domu, prohledali každého obyvatele od hlavy až k patě a strhali z něj šaty, které se jim líbily. Zpustošili palác Tannenberg i ubohé a skromné hornické chatrče. Kdekoli se Bavorům dostala do rukou dívka, byla zneužita. Mnohé, které se postavily na odpor nebo se pokusily o útěk, byly zcela svlečeny a nahé pronásledovány uličkami trhu jako lovná zvěř. Četné ženy a dívky byly znásilněny za bílého dne uprostřed uliček a náměstí, přes sto dívek bylo odvlečeno do bavorského tábora ve Vompu a tam znásilněno." Je třeba poznamenat, že Wrede si od hraběte Tannenberga vzal několik tisíc guldenů výkupného a slíbil, že na oplátku ušetří trh. Wredeho zřejmě nikdy nenapadlo město ušetřit, protože bavorští vojáci později hlásili, že měli přísný rozkaz město zapálit. Důsledky požáru se odrazily ve vývoji počtu obyvatel. V roce 1808 měl trhový Schwaz 7500 obyvatel, v roce 1810 už jen 3869 a ve statistice z roku 1828 se objevuje pouze 3008 obyvatel. Zaplaťpánbůh - časy se změnily, Bavorsko a Tyrolsko se už dávno opět spřátelily...

Podle Seewalda přežilo požár v roce 1809 bez úhony jen asi 15 domů v bývalé obchodní a komerční čtvrti. A - což nás vrací na začátek - farní kostel.